TIP: Jak založit rok 2024 ve mzdách?
Mzdy za prosinec 2023 je potřeba zpracovat ve verzi č. 203. Teprve potom byste měli instalovat novou verzi, která bude k dispozici po 20. lednu 2024, a založit ve mzdách rok 2024. Postup zahájení roku je podrobně popsán
v nápovědě.
VYPSALI JSME TERMÍN ON-LINE ŠKOLENÍ, VÍCE INFORMACÍ NAJDETE V SEKCI ŠKOLENÍ.
Výše vyměřovacího základu pro pojistné na VZP pro rok 2024
Nařízení vlády 288/2023 Sb. o výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem pro rok 2024 stanovuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění plátcem pojistného stát, ve výši 15 440 Kč na kalendářní měsíc. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.
Z této změny vyplývá, že stát bude přispívat na své pojištěnce od 1. 1. 2024 částkou vypočtenou z 15 440 Kč. Pojistné ve výši odpovídající 13,5 % odpovídá 2 085 Kč.
Osoby, za které je plátcem pojistného stát jsou uvedeny v § 7 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a patří mezi ně zejména nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání, osoby závislé na péči a osoby pečující o tyto osoby apod.
Částka 15 440 Kč od 1. 1. 2024 se podle § 3 odst. 7 zákona 592/92 Sb. o VZP použije rovněž u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Zde se u osob, kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně (evidenční stavy 12,13,14,15), vypočte pojistné na VZP pouze z částky, která překročí 15 440 Kč (pokud je tato částka zadána na řádku 28 parametrů mezd).
Tato nová částka bude mít také vliv na stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně ve smyslu ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením.
Vyměřovacím základem je totiž v takovém případě částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát – viz ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Nárok na uvedený odpočet nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát a ani osoby samostatně výdělečně činné. Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, určuje ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením, si do řádku 28 parametrů mezd mohou uvést částku 15 440 Kč a nemusí již pro snížení vyměřovacího základu používat volitelné složky mzdy.
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení (589/1992 Sb.)
§ 7 odst. 1 písmeno c) – zvýšení sazby pojistného za zaměstnance z 6,5 %:
„c) u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění,“.
Zavedení povinnosti zaměstnance platit pojistné i na nemocenské pojištění, a to ve výši 0,6 % z jeho vyměřovacího základu. Účinnost 1. 1. 2024.
Zvýšení sazby pojistného za zaměstnance z 6,5 % na 7,1 bude v roce 2024 v parametrech mezd na řádku 29.
Daň z příjmů
Nově sazba daně činí:
a) 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy a
b) 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy“.
Pro účely daní z příjmů se podle § 21g odst. 2 zákona o daních z příjmů průměrnou mzdou rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (tj. zákon o pojistném na sociální zabezpečení).
Podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení se za průměrnou mzdu pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Pro rok 2024 činí průměrná mzda 43 967 Kč a její 36násobek je 1 582 812 Kč ročně a 131 901 Kč měsíčně.
Nové sazby budou v roce 2024 uvedeny v konfiguraci mezd, daňová tabulka měsíční i roční.
Zároveň byly aktualizované tiskopisy na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a na dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2023 a pro zdaňovací období 2024 podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů:
Tiskopis (MFin 25 5241 vzor č. 13)
„Žádost podle § 35d odst. 5 ZDP o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech“ - v tiskopisu byla odstraněna možnost podávat žádosti za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2024 a vyšší jménem plátcovy pokladny s ohledem na skutečnost, že k 1.1.2024 v rámci konsolidace veřejných rozpočtů došlo ke zrušení plátcových pokladen.
Sestava Mzdy\Daň\Žádost podle par.35d odst. 5 o vrácení bonusu vzor 13
Tiskopis (MFin 25 5246 vzor č. 13)
„Žádost podle § 35d odst. 9 ZDP o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění“ - v tiskopisu byla odstraněna možnost podávat žádosti za zdaňovací období 2023 a vyšší jménem plátcovy pokladny s ohledem na skutečnost, že k 1.1.2024 v rámci konsolidace veřejných rozpočtů došlo ke zrušení plátcových pokladen.
Sestava Mzdy\Daň\Žádost podle par.35d odst. 9 o poukázání chybějící částky z ročního zúčtování záloh vzor 13
Tiskopis (MFin 25 5457 vzor č. 27)
„Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ – v tiskopisu byla odstraněna možnost uplatňovat slevu na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP – sleva byla zrušena v rámci konsolidace veřejných rozpočtů.
Tiskopis pro zdaňovací období 2024 (pro část zdaňovacího období 2024) nebude vydáván v listinné podobě. Aktuální tiskopis bude k dispozici na webových stránkách Finanční správy, v části „Daňové tiskopisy“, Databáze daňových tiskopisů po
označení údaje Rok „2024“. Ke stažení jej poplatníci naleznou v části „tiskopis“ nebo je možné jeho přímé vyplnění v části „Interaktivní tiskopisy/Aplikace“.
Současně upozorňujeme, že poplatníci mohou pro zdaňovací období 2024 použít i starší vzory tohoto tiskopisu, které jsou k dispozici na finančních úřadech a jejich územních pracovištích.
Sestava Mzdy\Daň\Prohlášení poplatníka vzor č. 27
Tiskopis (MFin 25 5460/A vzor č. 11)
„Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů za kalendářní měsíce 2024“ - v tiskopisu byla provedena aktualizace období.
Sestava Mzdy\Daň\2024 vzor 11 Daň srážková-potvrzení do formuláře pro označené pracovníky vzor 11 (za rok 2024)
Tiskopis (MFin 25 5460/1 vzor č. 28)
„Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ – v tiskopisu byla provedena aktualizace zdaňovacího období. V Pokynech k vyplnění byly v části týkající se nároku na uplatnění daňového bonusu provedeny úpravy, které se vztahují k minimální mzdě.
Sestava Mzdy\Daň\2023 vzor 28 Daň-výpočet do formuláře pro označené pracovníky vzor 28 (za rok 2023)
Tiskopis (MFin 25 5460 vzor č. 32)
„Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za období 2024“ – v tiskopisu byla provedena aktualizace období a odstraněna část týkající se „Soustavné přípravy na budoucí povolání poplatníka uplatněná jako sleva na dani (sleva na studenta) podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP pro snížení záloh na daň“. V souvislosti s touto úpravou bylo provedeno přečíslování řádků v Potvrzení.
Sestava Mzdy\Daň\2024 vzor 32 Daň-potvrzení do formuláře pro označené pracovníky vzor 32 (za rok 2024)
Všechny výše uvedené sestavy byly přiřazeny k příslušným prohlížečům, tj. ročnímu vyrovnání daně či pracovním poměrům.
DÁLE UPOZORŇUJEME, že Potvrzení o zdanitelných příjmech prozatím není konečnou verzí tohoto tiskopisu. Dodatečné úpravy tiskopisu se předpokládají v souvislosti s probíhajícím legislativním procesem vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří (například zřízení nového nástroje tzv. dlouhodobého investičního produktu – DIP), jehož součástí je i novela ZDP.
Ve zveřejněném tiskopisu jsou označeny modrou barvou řádky 10 (Příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění) a 13 (Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění), které po dokončení legislativního procesu budou aktualizovány. V případě řádku 10 se bude jednat pravděpodobně o rozšíření na šest položek formou „podřádků“ a v případě řádku 13 se bude jednat o rozšíření textu. Aktualizovány budou také pokyny k vyplnění na zadní straně tiskopisu. Termín zveřejnění aktualizovaného tiskopisu se bude odvíjet od dokončení legislativního procesu a veřejnost bude o změnách informována.
Zrušení plátcovy pokladny, v menu Konfigurace mezd proto došlo ke změně z "Plátcova pokladna" na "Údaje do sestav a výstupů pro orgány státní správy".
Další informace ze stránek finanční správy: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/Prijmy-ze-zavisle-cinnosti-pro-rok-2024.pdf
Nezabavitelné částky pro účely srážek ze mzdy od 1.1.2024
Podle NV 595/2006 Sb. se při výpočtu nezabavitelných částek použije.
- částka ŽM jednotlivce podle zákona 110/2006 Sb. a
- částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy pro obec s alespoň 70 000 obyvateli podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona 117/1995 Sb.).
Částka životního minima je ve výši 4860 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2024 mění zákonem 407/20023 Sb., který zrušil § 26a odst. 2) písm. a, které normativní náklady na rok 2023 navyšoval o 1 400 Kč. Normativní náklady tedy pro rok 2024 činí pouze základní částku 14 197 Kč (v roce 2023 činily NNB celkem 15 597 Kč).
Součet těchto částek činí 19 057 Kč (4 860+14 197). Díky těmto změnám dochází k úpravě nezabavitelných částek:
Základní částka, která nesmí být sražena povinnému, je součet
- základní částky na osobu povinného 12 705 Kč (2/3 z 19 057 Kč), dosud to bylo 13 638 Kč (tato částka se zaokrouhluje na celé Kč směrem nahoru viz § 3 z. 595/2023 Sb.),
- základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 3 176,25 Kč (12 705:4), dosud to bylo 3 409,50 Kč.
Tzn., že v roce 2024 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat opět s haléři a výpočty nezabavitelné částky se budou zaokrouhlovat až na závěr.
Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí jedenapůlnásobek součtu částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. (4 860+14 197) x 1,5 = 28 585,50 Kč (dosud 30 685,50 Kč).
Jedna třetina z této částky činí 9 528,50 Kč (dosud 10 228,50 Kč) – maximální výše jedné třetiny.
Od 1. ledna 2024 použijeme pro výpočty tyto částky:
- 12 705 Kč … základní nezabavitelná částka na osobu povinného
- 3 176,25 Kč … základní nezabavitelná částka na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné
- 28 585,50 Kč … částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení
- 9 528,50 Kč … maximální výše jedné třetiny
Uplatní se až při výpočtu mzdy za leden 2024. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2023 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2023. Částky budou v roce 2024 v parametrech mezd na řádcích 16 - 18.
Minimální mzda, zaručená mzda
Podle § 111 odst. 2 zákoníku práce (dále jen ZP) vyhlašuje vláda výši základní sazby minimální mzdy. Podle odst. 1 § 111 ZP se do mzdy pro posouzení dodržení minimální mzdy nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 18 900 Kč (dosud 17 300 Kč). Z toho vyplývá, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 18 900 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance individuálně zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy.
U zaměstnanců s hodinovou mzdou se minimální mzda zvyšuje na 112,50 Kč (dosud 103,80 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst (př. 40 : 37,5 x 112,50).
Nové částky budou doplněny v roce 2024 v parametrech mezd na řádcích 33, 34, 35, 36.
Nejnižší úroveň zaručené mzdy podle skupin prací. Sazby na hodinu jsou při 40hodinové týdenní pracovní době a jsou doplněny v číselníku zaručené mzdy pro rok 2024, zvyšuje se nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1, 2, 3 a 8 skupinu prací:
Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy
v Kč za hodinu v Kč za měsíc
1 112,50 18 900
2 116,10 19 500
3 126,80 21 300
4 129,80 21 800
5 143,30 24 100
6 158,20 26 600
7 174,70 29 400
8 225,00 37 800
Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: (40:stanovená týdenní pracovní doba) x příslušná sazba zaručené mzdy.
Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona o daních z příjmů
Od roku 2007 se u zaměstnanců posuzuje nárok na měsíční daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že zvýšení minimální mzdy na 18 900 Kč bude mít za následek, že nárok na měsíční daňový bonus bude mít
zaměstnanec, který dosáhne v roce 2024 měsíčního příjmu, alespoň ve výši 9 450 Kč nebo vyššího. Nárok na daňový bonus v rámci ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání vznikne zaměstnanci, který v roce 2024 dosáhne příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 113 400 Kč (6 x 18 900). Díky zvýšení minimální mzdy tak pravděpodobně někteří zaměstnanci, kteří pracují na zkrácený úvazek, nebo nepracovali po celý kalendářní rok nedosáhnou příjmu potřebného pro vznik nároku na daňový bonus…
Dopad zvýšení minimální mzdy na příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí
Výše příplatku podle § 117 ZP činí nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj, nejméně 11,25 Kč (112,50 x 0,1) při 40 hodinové týdenní pracovní době za každou odpracovanou hodinu ve ztíženém pracovním prostředí. Sazbu lze změnit/nastavit v parametrech mezd na řádku 51.
Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b).
Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, kdy vyměřovací základ zaměstnance je nižší než minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 10 zákona 592/1992 Sb. o VZP). V tomto případě je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů.
Např. pokud bude mít zaměstnanec v měsíci lednu 2024 šest dnů neplaceného volna a jeho vyměřovací základ pro veřejné zdravotní pojištění bude v tomto měsíci jen 17 500 Kč, musí si zaměstnanec doplatit prostřednictvím svého zaměstnavatele 13,5 % z částky 18 900 – 17 500 = 1 400, tj. 189 Kč.
V případě, že by neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po celý kalendářní měsíc, měl by si tento zaměstnanec zaplatit prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 2 552 Kč (18 900 x 0,135).
Ohlášení plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele
Sdělením MPSV 366/2023 Sb. vyhlásilo ministerstvo průměrnou mzdu za I. až III. čtvrtletí 2023 pro účely zákona o zaměstnanosti (částka je opět shodná s tím, co vyhlásil ČSÚ) a to ve výši 42 427 Kč.
Z této částky se vypočítají hodnoty pro plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. Povinnost plnění povinného podílu se vztahuje na zaměstnavatele, jejichž průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v pracovním poměru (dále jen „PP“,) přesahuje 25,00. Jde tedy pouze o zaměstnance v pracovním poměru včetně PP založeným jmenováním (nikoli DPP, DPČ, jednatele…). Pokud je průměrný přepočtený poměr 25,00, povinnost plnit povinný podíl ještě nevzniká (povinnost vzniká při počtu 25,01 a více). Povinný podíl je upraven v §§ 81-84 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“) a ukládá zaměstnavateli s průměrným ročním přepočteným počtem zaměstnanců v pracovním poměru vyšším než 25,00, zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením (dále jen „OZP“). Tuto povinnost může tento zaměstnavatel splnit i tzv. „náhradním plněním“, odvodem do státního rozpočtu, či kombinací těchto možností.
Tiskopis „Ohlášení o plnění povinného podílu osob se ZP za rok 2023“ najdete na adrese: https://www.mpsv.cz/fas/formservice/filler.open?DocID=1081371270, kde je možné jej i vyplnit a elektronicky odeslat na Úřad práce.
Tento tiskopis byl v programu doplněn a vyplní se při spuštění funkce "Personalistika a mzdy - Mzdy - Roční zpracování - Úřad práce - Výstup pro ÚP oznámení o plnění povinného podílu OZP".
Vyplněný tiskopis je třeba předložit nejpozději do 15. února 2024 místně příslušnému Úřadu práce. V případě, že nebyl naplněn povinný podíl zaměstnáním osob se ZP nebo odběrem výrobků a služeb, je třeba provést odvod do státního rozpočtu rovněž nejpozději do 15. 2. 2024.